Verše sbírky Ale co kdyby nejsou žádné juvenilní miniatury, právě naopak: svým rozsahem, kompozicí a rytmickou gradací svědčí o zdravém autorském sebevědomí, které nepokukuje po tom, co by kde mohla z cizí poezie vstřebat, ale jasně říká: „Tady jsem já, toto je můj názor, takto svět vidím já.“ V knize nenajdeme jemnou dívčí lyriku, ale poezii reflexivní, hodnotící, skoro by se dalo říci až sumarizující. Jeden z nejvýraznějších básnických debutů poslední doby.
Je to jednoduché nakonec. Nikdo nemůže za nic ale všichni za to, že umírají velryby. A bude se to točit, ach, ano, bude se to dál točit.
Absurdní situace se vznáší ve vzduchu i ve vodě, ty mezi nimi vybíráš a obratně je lapáš – vzniklými tělesy hážeš po ostatních.
ALOIS NEBEL 
| 
