Dosud nejrozsáhlejší svazek Akademické encyklopedie českých dějin zahrnuje sice „jen“ podstatnou část hesel začínajících písmenem H, ale má zvláštní význam. Vedle mnoha hesel pojednávajících o událostech a reáliích dějinného vývoje (například habsburská dynastie, habsburská monarchie, hohenzollernská dynastie) totiž zpracovává tematiku dějin historiografie a jeho podstatná část je zaměřena k vývoji tohoto vědního oboru. Je zde charakterizována řada subdisciplín a metodických přístupů (historická antropologie, bibliografie, demografie, ekologie, geografie, kartografie, klimatologie, statistika, vlastivěda). Další hesla se týkají institucionálních a organizačních forem historické činnosti (Historická expedice /tj. Česká historická expedice v Římě/, Historická komise zemská pro Království české, Historická skupina, Historický klub, Historický ústav AV ČR). Některá z těchto témat nebyla dosud zpracována nejen encyklopedicky, ale ani monograficky. Několik mimořádně rozsáhlých hesel má povahu encyklopedických monografií – zejména Historické časopisy, Historické kongresy, Historiografie českých zemí v zahraničí a daleko nejrozsáhlejší Historiografie v českých zemích. Je to soustavné pojednání o vývoji dějepisectví ve středověku, raném novověku, v 19., 20. a na počátku 21. století s důrazem na ideové proudy, infrastrukturu oboru (organizační základy, instituce, ediční řady pramenů), na čelné představitele a nejdůležitější publikační výsledky, ale také na význam historiografie ve vývoji společnosti. Poprvé jsou takto dějiny historiografie dovedeny do současnosti, poprvé je rovněž zpracována problematika menšinových historiografických proudů (polské a polonistické, židovské a judaistické, romské a romistické dějepisectví v českých zemích). Dějiny historiografie jsou doplněny velmi rozsáhlou bibliografií a desítkami dosud nepublikovaných snímků českých historiček a historiků. Další, šestý díl Akademické encyklopedie českých dějin, který obsáhne písmena H/2, Ch, I, J a K/1), vyjde ještě v tomto roce.