Další svazek přináší šest studií, které se převážně zabývají tématy z intelektuálních dějin a dějin filosofie 16. – 17. století. Sandra Bihlmaier se zabývá relevancí platónské a novoplatónské tradice pro Melanchthonovo a Ramovo pojetí logiky, i jejím vlivem na filiporamistické učebnice 16. století. Jan Čížek srovnává koncepci nenásilí s ideou univerzální tolerance v dílech Petra Chelčického a Jana Amose Komenského. Jacques Joseph zkoumá pojetí imaginace a ducha přírody v díle představitele cambridgeského platonismu Henryho Mora. Radmila Prchal Pavlíčková analyzuje luteránská pohřební kázání ze 16. století z hlediska toho, jak zobrazují proces opuštění staré víry a příklon k luterství u první generace luteránů a jak stylizují konfesní pravověrnost zesnulých. Kateřina Šolcová připravila edici politicko-teoretického spisu Jana Jesenského Pro vindiciis contra Tyrannos Oratio, který v průvodní studii zařadila do širšího kontextu monarchomachistických koncepcí v českém myšlení. Sergio García Rodríguez zkoumá Descartovo pojetí drog jako určitých forem intervence do lidského těla a mysli. Recenzní rubrika zahrnuje deset příspěvků, které hodnotí nové komeniologické publikace, práce k humanismu, přírodní filosofii, trinitární teologii, druhé scholastice, literárním žánrům a náboženským dějinám raného novověku. Dva obsáhlé nekrology hodnotí dílo Radima Palouše a Klause Schallera.
ALOIS NEBEL 
| 
