Aby Warburg patří do společnosti velkých německých vědeckých géniů rané modernity, jakými byli Walter Benjamin, Sigmund Freud, Emil Kraeppelin nebo Albert Einstein. Ač byl respektován již za svého života, jeho zásadní přínos pro dějiny umění a kulturní historii byl doceněn až dlouho po jeho smrti. V posledních třiceti letech se Warburgův odkaz stal předmětem téměř kultického obdivu a kolem jeho fragmentárního díla vyrostl celý akademický průmysl. Warburg sám sebe při jedné příležitosti nazval „psychohistorikem“ a jeho myšlenky skýtají pozoruhodnou inspiraci nejen pro dějiny umění a kulturní historii, ale jsou rovněž podnětem k promýšlení některých fundamentálních otázek, s nimiž jsou vědy o mozku a mysli a sociální vědy konfrontovány. Devět studií, sebraných v tomto svazku, přináší upravené a rozšířené příspěvky, jež zazněly na kolokviu uspořádaném Seminářem dějin umění, Centrem pro dějiny obrazu a vizuální kultury a Centrem pro transdisciplinární výzkum kulturních fenoménů ve středoevropských dějinách Masarykovy univerzity v Brně při příležitosti 150. výročí Warburgova narození v říjnu 2016. Ve svém souhrnu vypovídají o pokračující důležitosti a aktuálnosti myšlenkového odkazu velkého německého badatele nejen pro dějiny umění, ale celou sféru humanitního myšlení.
ALOIS NEBEL 
| 
