Andrea J. Larsonová píše dopisy svému strýčkovi Willimu. Je jím benediktin Anselm Grün. Na jedné straně mladá matka tří dětí, která v životě plném možností vidí i řadu omezení – na straně druhé starý mnich, který se v mládí rozhodl pro život v klášteře a ve skromném životě objevil obrovské možnosti. V jejich velmi osobním dialogu je řeč o lásce, vztahu, společenství, samotě, odpovědnosti za sebe i za svět, o objevech i zklamáních, o víře a pochybnostech – zkrátka o životě v celé jeho rozmanitosti, ale i o smrti a o tom, zda po ní něco bude. Mnohé z těchto otázek si klade i každý z nás