Téma odpírání vojenské služby v komunistickém Československu, jakkoliv se jedná o téma závažné, zůstávalo doposud poněkud stranou pozornosti historiků. Tento sborník příspěvků ze semináře pořádaného Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR představuje tematicky ucelený soubor historických studií, rozhovorů s pamětníky i dobových archivních dokumentů, které fenomén odpíračství z různých úhlů pohledu přibližují. K otevřenému odpírání vojenské služby vedly stovky mladých mužů nejrůznější důvody – politické, filozofické, náboženské či národnostní. Největší počet odpíračů odvolávajících se na své svědomí pocházel z prostředí nedominantních náboženských skupin. Zejména svědkové Jehovovi odmítali plnit brannou povinnost s odkazem na biblická přikázání a svou radikální volbu nevnímali jako politicky motivovanou. Volili raději dobrovolně vězení nebo dlouholetou namáhavou práci v dolech. O charakteru komunistického režimu svědčí okolnost, že řada z nich byla odsouzena za stejný čin opakovaně k nepodmíněným trestům odnětí svobody. Pozornost je v knize věnována také dalším otázkám spojeným s tématem odpírání vojenské služby, například kampani za prosazení náhradní civilní služby v osmdesátých letech, rehabilitaci odpíračů vojenské služby po roce 1989 nebo fenoménu proslulých „modrých knížek“.
ALOIS NEBEL 
| 
