Ve své poetické prvotině Jan Laňka otevřeně a přitom s humorem tepe do problémů současného života, do amorálnosti politických špiček, ale i do pohodlnosti současné mladé generace, stejně jako do ochoty té starší kdykoliv ohnout záda. Je to kniha, ve které někdy poznáte sami sebe nebo lidi, které dobře znáte ze svého okolí (a kteří vám často pijí krev).
Bůh lidem: Život je dar, tak nevím, co ještě víc po mně chcete! Dneska frčí všecko, jenom ne to děcko. Myslel jsem, že jsem mrtvej, a on to byl prý jen mejdan. Učitel = pohyblivý terč. Co ministr, to ekonomické embryo.