Okupace Československa armádami Varšavské smlouvy 21. srpna 1968, nazývaná později „internacionální bratrskou pomocí“, patří jistě k událostem, které jsou dosud v čerstvé paměti mnoha obyvatel nynější České republiky. Vojenský historik Jiří Fidler však k této látce přistupuje jinak, než prozatím činila většina publikací o tzv. pražském jaru 1968 a jeho důsledcích. Všímá si především vojenské stránky celé operace, objasňuje ji z hlediska dlouhodobých strategických cílů sovětského bloku a nechává stranou její emocionální hodnocení. V tomto směru je jeho kniha objevná, neboť vysvětluje pozadí okupace, která ovlivnila život několika generací, o níž je ale po této stránce obecně známo velice málo.