Studie Kateřiny Svatoňové, která se zabývá vývojem vnímání prostoru ve filmu a filmových teoriích a jejich vztahu k obecným prostorovým teoriím v literatuře, psychologii, fyzice či filosofii a k reálnému, žitému prostoru. Autorka dochází k závěru, že prostor je základní kategorií, na níž stojí film jako umělecké dílo, i jako médium zprostředkovávající realitu. Film tak je na pomezí fikční reprezentace (jakožto dvojdimenzionální zpodobnění) a trojdimenzionální reality, má tedy kvalitu jakéhosi 2,5 D prostoru.
ALOIS NEBEL 
| 
