Dne 12. května 1743 byla korunovaná v Praze na českou královnu Marie Terezie, jediná žena na českém královském trůnu. Předcházely tomu dramatické chvíle, kdy se za účasti řady evropských států vedla o dědictví rakouského domu a o stolec římskoněmeckého císaře válka, jež zasáhla - po téměř jednom století míru - i české země. České společnost tehdy byla postavena před obtížnou zkoušku, zda zůstat věrná Marii Terezii, nebo uznat nároky bavorského kurfiřta Karla Albrechta, který se dal vyhlásit v Praze, dobyté za pomoci francouzského a saského vojska, českým králem. Autor v této knize podává přehled válečných událostí na našem území, sleduje reakci jednotlivých vrstev české společnosti na nově vzniklou situaci a současně osvětluje jak vlastní význam korunovace Marie Terezie, tak i důsledky vítězství mladé královny pro další osudy českých zemí. Opírá se při tom nejen o úřední dokumenty, ale v hojné míře využívá soudobého lidového kronikářství a písňové tvorby.