Když přebíral v roce 2019 Miroslav Hampl Cenu Paměti národa, proběhl mu hlavou nejtěžší úsek jeho života, na který se snažil celou dobu zapomenout. Jáchymov, komunistický lágr, kam ho odsoudili k těžké dřině a ponižování. Vyučený žák Baťovy školy se v padesátých letech musel na dobu jednoho roku povinně zapojit do těžkého průmyslu. Stavba mládeže, ostravské doly, nebo Jáchymov? Vybral si třetí možnost v domnění, že se mu odsud podaří uskutečnit tajný sen, prchnout přes hranice na Západ. Na šachtě pomohl k útěku vězni Bohuslavu Pánkovi, akce byla odhalena a s ostatními, kteří se zapojili, byl odsouzen ke třem letům na práci v uranových dolech. Po odpykání poloviny trestu byl díky amnestii v roce 1953 propuštěn. Strastiplný život vězňů i pozdější zařazení do obyčejného života se stalo námětem ” jáchymovské“ novely. Žádná rehabilitace, Pamětní odznak účastníka odboje a odporu proti komunismu z r. 2013, ani poslední Cena Paměti národa nezmírní Miroslavu Hamplovi děsivé zážitky a těžce poškozené zdraví.
ALOIS NEBEL 
| 
