Román o sympatických outsiderech, který vyšel poprvé v samizdatu v roce 1980, a za který autorka získala v roce 1982 cenu Egona Hostovského. Lenka Procházková (1951) vstoupila do české literatury románem „Růžová dáma, který vyšel v samizdatu roku 1980 a za jeho vydání v exilovém nakladatelství Index získala Hostovského cenu (1982). Také další dva romány (Oční kapky a Smolná kniha) a povídkové sbírky (Přijeď ochutnat, Hlídač holubů) vycházely nejprve v Edici Petlice, v exilových vydavatelstvích a překladech. Poslední knihou psanou pro samizdat byl dokument „Jan Palach. Od roku 1990, kdy autorka publikuje oficiálně, napsala a vydala dalších několik knih („Pan ministr, „Zvrhlé dny, „Šťastné úmrtí Petra Zacha, Jak si stojej nebožtíci, „Dopisy z Bamberku, „Beránek, „Zavři oči,) a scénářů pro televizní a rozhlasové hry (Čtyři ženy Alexandra Makedonského, Exitus, O babě hladové, Milá slečno!…) V roce založila 1994 občanský spolek na podporu nezávislé justice „Šalamoun, který publicisticky sledoval význačné právní případy (spor o vlastnictví korunovační katedrály atd.)
Książki - według kategorii 
| 
