Hlavním námětem povídek souboru Portrét umělce jako štěněte (1940) waleského básníka, novináře a prozaika píšícího anglicky, je autorova nostalgická touha po ztraceném dětství, po uplynulé době nevinně-šťastného a bezstarostného mládí, ale i bolestného dospívání. Vystupují v nich svérázné postavy Thomasova waleského rodného kraje a především autor sám a jeho kamarádi, kteří dychtivě odhalují tajemství světa dospělých a nakonec narážejí na přitažlivost a odpudivost neřesti a smrti.
ALOIS NEBEL 
| 
